Na území Balkánu, konkrétně v Chorvatsku, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře a Srbsku, hrají anekdoty v životě zdejších národů velkou roli, obdobně jako všude ve světě. Setkáme se s nimi nejčastěji v ústní podobě. Jejich téma se v zásadě neliší od témat vtipů českých nebo vtipů z jiných částí zeměkoule. Jsou to v podstatě variace na téma – jde tedy o podobnou strukturu a způsob výstavby textu, jen jsou vlivem toho daného prostředí a ústního přenášení pozměněny některé reálie a postavy. Podívejme se, na jaké témata můžeme v tomto prostředí narazit nejčastěji.
Časté jsou vtipy o Pepíčkovi, který se na Balkáně nazývá „mali Perica“. Jsou to vtipy o malém, chytrém klukovi, vychytralém dítěti, které má někdy také své společníky Ivicu a Maricu (ale ty jsou méně časté). Hlavním hrdinou vtipů o Pepíčkovi je vždy on sám. Malý Perica ve vtipech většinou přelstí nebo přechytračí dospělého člověka vtipným způsobem.
Specifické jsou vtipy o obyvatelstvu Bosny. Ta mají přímo dané postavy, které se ve vtipech nejčastěji objevují. Jsou to Mujo, jeho manželka Fata, kamarádi Haso a Suljo. Oni se objevují ve velké míře i jinde než v Bosně, jsou tedy jakýmisi balkánskými hrdiny vtipů. Nejvíce se v těchto vtipech objevují Mujo a Haso, v podobě dvou nerozlučitelných přátel, kteří se tak trochu podobají Patovi a Matovi. Na rozdíl od Pepíčka jsou spíše hloupí, než chytří.
Svá specifika mají také vtipy o Černohorcích. Setkáme se s nimi v hojné míře ve vtipech, které popisují a parodují černohorské vlastnosti, konkrétně jejich lenost. Otázkou je však, zda se tyto vtipy o líných Černohorcích vypráví také právě v samotné Černé Hoře. Zatímco např. Mujo a Haso zůstávají balkánským Patem a Matem i v prostředí Bosny a celého Balkánu, Černohorci jsou líní především v očích jiných národů.
Další specifické rysy najdeme ve vtipech o obyvatelstvu Pirotu (Piroćanci). Piroćanci (Pirotčané) jsou specifikem srbským. O nich koluje na Balkáně stereotypní představa šetřivých lidí až držgrešlí. Téma vtipů, ve kterých jsou hlavní hrdinové Piroćanci vypráví především o tom, jak tito lidé šetří a to v tak přehnané míře, až toho vznikají absurdní a komické situace.
Jistá specifika najdeme i u dalšího obyvatelstva patřícího do této oblasti Balkánu, ale nejsou již tolik frekventované, jako ty výše zmíněné. Časté jsou však vtipy, které najdeme i jinde ve světě. Jsou to vtipy o zlaté rybce, blondýnách, policistech, Romech, homosexuálech, politické vtipy, vtipy se sexuální a náboženskou tématikou a vtipy na téma celého národa – známé variace na téma Čech, Rus a Polák se objevují v podobě Chorvat, Srb a Slovinec a v jiných variantách. Často jde o černý humor, jako jinde ve světě.
Jak vznikly některé vlastnosti balkánských hrdinů? O tom se dá polemizovat u pivka. S černohorskou leností jsem se setkala pouze v anekdotách a s šetřivou vlastností Pirotčanů v rodině. Jak vznikly některé vlastnosti těchto hrdinů? Stereotyp nebo skutečnost?O tom se dá polemizovat u pivka. S černohorskou leností jsem se setkala pouze v anekdotách a s šetřivou vlastností Pirotčanů v rodině. O tom se můžete nejlépe přesvědčit sami. Kde? U nás na Balkáně!
Mujo, Fata a krevety
Mujo a Fata si dávají krevety. Fata si při tom ušpiní šaty a řekne:
„Jééé, vypadám jako prase!“
Mujo se na ni podívá a dodá:
„A ještě k tomu ses ušpinila.“
Mujo a Fata v nemocnici
Mujo leží v nemocnici, Fata za ním přijde na návštěvu a povídá:
„Víš, Mujo, já jsem si teď na tu návštěvu k tobě vzala taxík, ale v půli cesty jsem si uvědomila, že jsem si zapomněla peněženku. Zeptala jsem se taxikáře, jestli bychom se nemohli vrátit a on mi na to řekl, že se ještě domluvíme. Najednou jsme odbočili do nějaké uličky a taxikář se mě zeptal: „Tak co kdybys mi místo peněz něco zazpívala? Když ne, tak to vyřešíme jinak.“
„A co jsi mu zazpívala?“ zeptal se Mujo.
Fata odpověděla:
„Ále, Mujo, copak ty si myslíš, že mně je do zpěvu, když ty ležíš v nemocnici?!“
Mujo a Fata v márnici
Fata zemřela. Když ji vynášeli z márnice, omylem s rakví bouchli o futra dveří. Z rakve bylo slyšet „Uhhhh.“ S údivem tak otevřeli rakev a tam uviděli Fatu naživu.
A tak po dalších deseti letech manželství s Mujem Fata opět zemře. Opět ji vynášejí z márnice v rakvi, když v tom utíká Mujo a křičí:
„Dávejte bacha na futra, vy nemehlové!“
Bosenský vtípek
Zeptali se Bosňáka, co by dělal, kdyby mu někdo zlomil ruku na dvou místech?
Bosňák na to odpověděl:
„No, nešel bych na ty místa.“
Černohorci v Srbsku
Proč se Černohorci stěhují do Srbska?
Protože slyšeli, že tam není práce.
Černohorci o Svátku práce
Proč Černohorci neslaví 1. Máj?
Protože je svátek práce.
Černohorské přísloví
Černohorské národní přísloví:
„Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek, ale na pozítří.“
Černohorské motto
Životní motto Černohorců:
Když se jí, jím.
Když se pije, piju.
Když se pracuje, nepřekážím.
Ježíš a Černohorci
Jaká byla poslední slova Ježíše Černohorcům?
„Nedělejte nic, dokud se nevrátím.“
Černohorec, Srb a Bosňák
Soutěží Černohorec, Srb a Bosňák v tom, kdo hodí nejdál kladivo. Srb hodí kladivem tři metry daleko, Bosňák pět a Černohorec ho hodí až někam do lesa. Tak se ho ptají, jak to udělal. Černohorec odpoví: „Nářadí co nejdál ode mne!“
Pirotčan a dvě kukátka
Proč má Pirotčan na dveřích od bytu dvě kukátka?
Horní se dívá, kdo k němu jde a dolní se dívá, co mu nese.
Pirotčan na pláži
Prochází se Pirotčan na pláží a prodává zmrzlinu. Nejednou vidí nahou ženu, která se k němu přibližuje. Zastaví se a dívá se na ni. Žena k němu přijde a chce zmrzlinu. On pořád stojí a dívá se na ni. Ona mu řekne:
„Co čumíš, sakra? Jako bys viděl poprvé nahou ženskou?“
On jí odpoví:
„Ále, já se nedívám na tebe, ale dívám se, odkud si vyndáš peníze, abys mi zaplatila za tu zmrzku.“
Mali Perica
Perica přijde domů a celý natěšený povídá tátovi:
„Tati, tati! Slyšel jsem dneska skvělý vtip o policajtovi!“
Tatínek mu na to praví:
„Ale Perice, víš moc dobře, že já jsem policista.“
Perica mu odpovídá:
„To nevadí tati, já ti to povím hezky pomalu.“
